Ing. Veronika Lencová, MBA:
Lidi na LinkedInu zajímají zase lidi.
Ne vaše produkty nebo služby
S jednou z největších sítí v České republice s několika desítkami tisíc spojení je nazývána královnou LinkedInu. Má hlavu finančního analytika a profesionála na strategie na této profesní sociální síti. Mentální práci vyvažuje prací rukama ve své čalounické dílně. Daří se jí na svém profilu propojovat tři různé oblasti jejího profesního života. A jak by chtěla, aby byl LinkedIn vnímaný? Veronika se s námi podělí i o pět největších chyb, kterých se na svém profilu dopouštíme, a prozradí zlaté pravidlo při budování osobního brandu na LinkedInu.
Veroniko, pokud by vás někdo neznal, představte se nám. Čím se profesně nejvíce cítíte být?
Takhle otázka není vůbec jednoduchá. Nejvíc jsem lektorka LinkedInu a finanční analýzy. Také mám poměrně velkou čalounickou dílnu a čalouním křesla. Kdybych tomu měla dát pořadí, potom je na prvním místě LinkedIn, na druhém finanční analýza a na třetím čalounictví.
Součástí budování profilu na LinkedInu je i tvorba obsahu. V tom se naše cesty protínají. My se zaměřujeme na tvorbu obsahu v offline světě v podobě firemních časopisů. Pravda je, že společně s klienty chápeme důležitost propojení online a offline světa a využíváme jednou vytvořený obsah napříč všemi kanály, kde je možné zastihnout cílovou skupinu. Jak se na multikanálovou komunikaci díváte vy?
Nedávno jsem četla knížku o marketingu. Souhlasím a souzním s myšlenkou, která tam zazněla, že bez marketingu zemřeš. Marketing je obrovsky důležitý na všech frontách. Nesouhlasím s tvrzením, že stačí doporučení, že ten náš produkt je natolik dobrý, že marketing nepotřebujeme. Nikdy nedokážeme predikovat to, jaký marketing bude mít jakou dohru a význam. Pro každou firmu je důležitý jak online, tak i offline marketing. Samozřejmě je dobré vědět, že jsou produkty, které se lépe prodávají na LinkedInu, jiné na Facebooku, Instagramu nebo na jiných platformách. Marketing se posunul, posunuly se i sociální sítě. Ale i ten offlinový marketing bych vůbec nezavrhovala, protože si myslím, že má velké dopady a je důležitý. Zvlášť v lokálních variantách. Pokud už firma vytváří nějaký obsah, je dobré ho prodat na všech kanálech. Může vámi být „prolezlý“ internet, ale samozřejmě je dobré, když vedle toho běží články, letáky a všechno další, co je dnes v offline světě marketingu možné.
Jaké strategie a cíle převládají v současné době na LinkedInu?
Ten model se často mění, LinkedIn je opatrnější, brzdí roboty, automatické vyhledávání a automatické rozesílání pozvánek. Základ celé komunikace je ale pořád stejný. Mít skvělý profil a být aktivní. Nedělat ten nejdražší a nejhloupější pocitový marketing. Když se ráno probudím a řeknu si, dneska by to šlo, dneska by to bylo fajn dát nějaký příspěvek. LinkedIn a všechny ostatní sociální sítě fungují na nějaké vytrvalosti. Je důležité si říct, že např. v pondělí, ve středu a v pátek se budu prezentovat na LinkedInu. Zároveň ale musím vědět, že dokážu vytvořit tolik smysluplného obsahu. Je nesmyslné vytvářet obsahovou „vatu“ typu: „Dneska je fajn den, máte ho taky?“ Tím si jen odradíte svoje publikum a je pravděpodobné, že si vás odeberou ze spojení. Je dobré se podívat, jak síť funguje, co tam lidé dávají a co je funkční. Jednoduše si komunikaci promyslet a naplánovat. I to, jaký chci vzbuzovat pocit. LinkedIn je platforma, která mě propojí s lidmi, kterým mohu následně něco prodat. Musím tedy vědět, jak na lidi chci působit, jaký chci zanechat dojem. Musím tím žít, nacítit se na svoje publikum. To je nejdůležitější a velkou chybou je tlačit na profesionalitu, která může být ve finále totální nuda. Kreativní marketingová komunikace takto nevypadá.
Už Steve Wozniak mluvil o tom, že „ty nejlepší značky jsou postavené na produktu, ne na reklamě.“ Pokud tedy někomu nefunguje podnikání ani v offline světě, nebo chcete-li „na živo“, žádná sociální síť a marketingové triky ho nespasí. Uklidníte mě a potvrdíte mi to, nebo máte jinou zkušenost?
Já myslím, že v zásadě je to pravda. Ale všichni známe jak z Facebooku, tak i z Linkedinu partu totálních outsiderů, kteří se dokázali prodat. Lidi, které jsme si museli odpojit, protože jejich marketingová komunikace byla příšerná a produkt ještě horší, známe všichni a je jich dost. Po těch mnoha letech na LinkedInu jsem si takto mnoho lidí odpojila právě proto, že se na tu komunikaci nedalo dívat. Nebo tedy možná nedalo dívat z mého úhlu pohledu. Česká republika je velká a mohou nastat obě dvě varianty – jak super produkt a hrozná marketingová komunikace, tak i skvělá marketingová komunikace, ale hrozný produkt.
Prozradíte nám 5 největších chyb, kterých se na svých LinkedIn profilech dopouštíme?
- Nekompletní profil. Jakmile nemám hvězdný profil, jako bych nebyla. Profil bez fotky také nemá význam.
- Neuvěřitelné sebevědomí/neuvěřitelná skromnost. Řidičský průkaz a Microsoft Office v dovednostech opravdu nestačí. Druhý extrém jsou profily lidí na juniorních pozicích, kde tušíme, že používají slova, u kterých ani nevědí, co znamenají.
- Nepravidelná a nárazová komunikace.
- Příspěvky bez obrázku. Ty nemají téměř žádnou viditelnost.
- Chybné propojení stejné komunikace na různých sítích je ošemetné. Na každé síti jsou lidé zvyklí na jinou komunikaci a působí jinak. Se stejnými příspěvky na jiné síti potom mohou ztrácet svoje publikum.
Je nějaké zlaté pravidlo, které bychom při budování osobního brandu na LinkedInu měli mít stále na paměti?
My máme představu, že LinkedIn je profesionální síť, a tím pádem by naše komunikace měla být úplně a maximálně profesionální. Ano, určitě je dobré představit se a dávat tam smysluplné a hodnotné příspěvky. Aby byly jasné, srozumitelné a kompaktní. Ale měli bychom ubrat na té strnulé profesionalitě a brát to tak trochu jako rozumnou, ale zábavnou sociální síť. Být tam jako sympaťák, ne nudný profík. Lidi nezajímá až tak váš produkt nebo služba, ale primárně je zajímají zase lidé, tedy vy jako osobnost. A princip je takový, že LinkedIn primárně neprodává. Je to platforma, která mě skamarádí s těmi správnými lidmi, vytvoříme si vazby, důvěru. Když jsme si blíž, tak i snáz vytváříme obchodní vztahy. Takže je to takový onlinový networking. Chtěla bych, aby byl takto LinkedIn vnímaný.
Pochlubte se svými úspěchy, kterých jste na LinkedInu dosáhla.
Když jsem končila v korporátu, měla jsem průměrný profil a o LinkedInu nevěděla vůbec nic. Dneska mám maximální počet spojení 30 tisíc, spravuji mnoho skupin, takže komunikuji se 140 až 150 tisíci lidmi.
Také spravuji desítky profilů a za ty roky mi prošlo kurzy více než 960 lidí, což je opravdu hodně.
Vytvářela jsem obsah pro velké a renomované firmy, ať už je to Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Zetor atd. Jsou to hezké reference, kde jsme za rok práce jejich profil obrovsky posunuli.
Nejvíc hrdá jsem ale na spolupráci s menšími firmami, které se i v tom malém rozměru hodně rozmáchly. Řekla bych, že umím na LinkedInu hodně specifických věcí, které jsou pro většinu tabu.
Vaše vášeň je renovace křesel. Kudy vedla cesta finančního analytika, kouče, lektora, profesionála na strategie na LinkedInu až k této profesi?
Měla jsem pocit, že už je to mezi těmi čísly neudržitelné, jen počítám, vymýšlím strategie. Potřebovala jsem dělat něco fyzického, smysluplného a odpoutat se od té mentální práce. Nejdříve jsem začala vyčiňovat kůže a to přešlo k renovaci křesel. Strašně mě to chytlo a dneska máme relativně velkou dílnu. I přes všechny poučky a rady, že se máme držet jen jednoho hlavního proudu, na svém profilu komunikuji všechny směry, kterými se zabývám. Prezentuji sebe jako osobnost a mojí součástí jsou všechny tři obory. Nevnímám to tak, že když dělám křesla, že je to nějaký třídní poklesek.
Čeho si na sobě nejvíce vážíte?
Ve svých 44 letech dokončuji doktorát a nebyla to vůbec legrace. Někde jsem četla, že potřebujete 10 000 hodin, abyste se stala v daném oboru profesionálem. Mám ale hodně činností, kterým jsem dala mnohem víc, a přesto jsem se nevzdala. Cením si tedy svojí vytrvalosti a pracovitosti. I když byly krize, nešlo to, tak jsem vstala a šla jsem dál.
Ve zkratce
Veroničina nej:
Kniha: Faktomluva – Hans Rosling, Nikdy nedělej kompromis – Chris Voss
Film: Seriál Služebnice, Jak přicházejí sny, Odpočívej v pokoji
Dovolená: Šumava, Litva, Skotsko
Myšlenka – motto: Nechci, aby to bylo snadnější, chci, abych byla lepší. (neznámý autor)
Jídlo: indická tikka masala, svíčková
Veroničin to-do list:
Kniha: Raději zešílet v divočině
Film: Seriál Mare z Easttownu
Dovolená: točení na keramickém kruhu v Bechyni
Co se naučit: zdokonalit se v šití, absolvovat rekvalifikační kurz dámská krejčová
Komu nebo čemu pomoct: Asi komu bude potřeba, podpořit rodinu
Rozhovor vedla: Zdeňka Škochová
Foto: archiv Veronika Lencová